I když se pohybuji výhradně mezi takzvanými slušnými lidmi, nikoliv mezi těmi takzvaně sociálně slabými, neznám nikoho, kdo by aspoň někdy nezažil finanční tíseň. Naopak – snad každý z lidí, které znám, zažil někdy situaci, kdy potřeboval víc peněz, než kolik jich právě měl. A stejně jako lidi kolem mne to samozřejmě několikrát postihlo i mě samotného. I já jsem stejně jako zřejmě naprostá většina našinců několikrát řešil svou neradostnou finanční situaci. I já jsem byl stejně jako nejspíše i vy v situaci, kdy jsem potřeboval peníze, které jsem ale neměl. A musel jsem tento problém nějak vyřešit.
Určitě to nebyl jenom můj problém. I vy to jistě znáte. A pokud vám nepomohli vaši blízcí a nestačilo se dostatečně uskromnit, asi jste i vy nakonec uvažovali o půjčce a s velkou pravděpodobností si ji vzali. A pokud jste ji dokázali i splatit, vrátil se váš život zase do normálu. Jenže ne každý má to štěstí, že se obrátí na banku a ta mu peníze půjčí. Jistě, je to poslání bank, jenže aby tyto měly co půjčovat, nemohou poskytovat peníze, které mají, jenom tak někomu. Musí si mezi žadateli o půjčky vybírat ty, kdo budou náležitě splácet. Proto si banky kladou třeba i spoustu podmínek, které je nutno splnit, aby se žadatel k půjčce dostal.
A když někdo nedokáže v bance uspět, protože nemá požadovanou výši příjmů a ani na své registry dlužníků nemůže být pyšný? Pak je třeba najít jiného poskytovatele půjček, takového, kterému podobné nedostatky na žadatelově straně nevadí. A tím bývá často jenom nebankovní společnost. Protože její neúčelová hypotéka dobře slouží i žadatelům, kteří nevzbuzují zrovna moc důvěry. A to proto, že se za ni ručí nemovitostí.
Kdo poskytne takovou záruku, má jistotu, že uspěje. Protože je jisté, že půjčené peníze vrátí. Nechce přece o svou nemovitost přijít. A tak je tu nabídka, kterou lidé v tísni jistě dostanou. A tím skončí jejich dočasné finanční trápení.